janzemanek

(Fotky) Verča v řece jako víla Ariel (ale bez ocasu) :D

Added 2024-08-30 07:00:07 +0000 UTC

Já nesnáším lesklý věci na focení a všem holkám to zakazuju a když to někdo přiveze, rovnou to házíme naspod kabelí, protože prostě leský věci, pokud nejste had, do přírody podle mě nepatří. A Verča na mě vytáhla absolutně lesklou modrou sviňu a tlemí se u toho, že to vzala jenom proto, aby mě pozlobila :D ... a já v tu chvíli říkám: " Dobře vole, ale to uděláme, protože to je tak hnusný, až to je opravdový" :D ... A Verča na mě kulí voči, jestli jako vážně a já už sedám za volant auta a jedu hledat tu správnou vodu, do které by mohla tahle lesklá svině (spolu s Verčou :D) zapadnout.

Už dlouho, vždycky při cestě z domu do Tesca, sleduju jednu odbočku, která netuším kam vede, ale hádal bych, že k vodě, protože z mini mostu těsně vedle byl vidět splav. Takže tam poprvé v životě sjíždím a čumim na to jak debil, protože jsem vůbec netušil, že tuhle lokaci jsem mohl už dááávno s modelkama využívat a že to tam je takhle živelný a výživný!

Je to tak výživný, že když jsem zastavil a viděl, jak silnej proud vody tam teče, tak jsem Verči říkal, že tam ani nemůže jít, protože jestli ji to vezme sebou, tak já ji nezachráním - neumim totiž plavat. Veru na mě chvíli čumí a pak řekne něco ve smyslu, že je vlastně docela nešika a že je velká pravděpodobnost, že tam zahučí, ale že když nic, tak ať to aspoň fotim, protože chce ten zážitek mít minimálně dobře zdokumentovanej. To mojí důvěře v budoucí povedenou věc příliš neprospělo :D

Nevim, jak moc jste splavůznalí, ale já moc ne a překvapilo mě, jak moc je taková jinde mírná řeka najednou sviňsky tvrdá a především hlasitá! Držim Verču za ruku a vedu ji (jak na porážku :D) k břehu, odkud už bude dál putovat do těch největších proudů sama a čím jsme blíž, tím víc na sebe musíme křičet, abychom si rozuměli.

Už teď je jasný, že až bude uprostřed řeky, nebudu schopnej jí svýma láskyplnýma slovama a větama předat žádnou další vůli, chuť, energii A ANI NÁPADY NA PÓZY! Trochu se toho hrozím, protože to bude poprvé, co jen jako úchyl budu tiše stát na břehu řeky a fotit polonahou a později snad i nahou ženu, která se v řece koupe.

Natáčel jsem tenkrát nějaký videa na telefon, tak pro dokroslení atmošky můžete KOUKNOUT :)

Bylo jasný, že na padesátku to tentokrát nedám, takže jsem byl mega rád, že mi ještě zůstal už dlouho půjčenej boží objektiv od Samyangu 35-150 F2.8. I když na něm mám celkem silnej promist, tak jsem ale potom při úpravách fotek trpěl. Nový skla jsou prostě kontrastní a když si nasnímáte kontrastní scénu kontrastním objektivem, tak to pak bolí. Pokud jste Zemánek teda :D

Každopádně Verča na místě byla boží. Posunkama jsem jí vysvětlovatl, co má dělat, kdy se má svlíct, kam jít a co tam dělat a na to, že náš komunikační kanál byl omezenej, tak se nám povedlo udělat nějaký hezu věci, ze kterých mám radost. A Verča měla radost především z toho, že to přežila :D